pondělí 27. června 2011

Tak jsme dokeltovali aneb Pár postřehů z festivalu v Lužné

Nadpis tohoto příspěvku možná vyznívá trochu pesimisticky. Nebo snad i rezignovaně... Ale není tomu tak. Vlastně bych měl napsat, že jsme dokeltovali úspěšně. Ostudu jsme si s kapelou rozhodně neudělali (a to nemluvím jen o hraní na pódiu - session Dálachu ve stanu se setkala také s kladnou odezvou:-)). Diváckou soutěž jsme nevyhráli, což ovšem není žádná tragédie. Pro mě je stále největší výhrou to, když k nám někdo po odehraném vystoupení přijde a řekne, že se mu naše hraní líbilo. Třeba to zní podivně, ale nejedná se o žádné spokojení se s málem - vždyť ta osoba nám mohla jenom zatleskat a pak si jít za svým, na pivko, na párek... A zapomenout na nás. Místo toho si vás po koncertě vyhmátne v davu a věnuje vám pár pěkných slov. To potěší.
Festival Keltování v Lužné pro mě znamenal taky možnost poslechnout si i ostatní kapely. Kromě nás tam hrálo cca 10 dalších kapel, z toho 7 z nich se účastnilo divácké soutěže. V našich středoevropských podmínkách to není až tak malé číslo. Bohužel (alespoň podle mého názoru) silně převažovala kvantita nad kvalitou. Pro upřesnění - zúčastněné kapely by se daly rozdělit do cca 3-4 skupin:
1.) Skupiny hrající ITM - netřeba více vysvětlovat (kdo neví, co za zkratku je ITM, nechť zarolluje na dolní panel mého blogu).
2.) Kapely hrající fůze - např. kombinace irská, skotská, bretaňská muzika + jazz nebo world music ovlivněná irskými prvky (nebo naopak)...
3.) Keltští kotlíkáři - české pokusy o irskou, skotskou hudbu, které degradují jigy, reely i některé písně na těžkopádné odrhovačky
4.) Vykrádači - bezostyšně kradou kusy z repertoáru zahraničních (nebo i tuzemských) kapel, včetně aranží - sóla, doprovody... (při jejich poslechu si neustále říkáte "to už jsem někde slyšel a hráli to úplně stejně - McGoldrick, Solas, Planxty, ...?")
Málokterá kapela pochopitelně "pasuje" přímo do jedné škatulky. Může se jednat o různé kombinace - např. 3. a 4. typ. Pro mě osobně je to kombinace nejděsivější, na druhou stranu chápu, že nezasvěcený tuzemský posluchač většinou irské kapely Planxty nebo Bothy Band nikdy neslyšel a tím pádem ho nijak nevzrušuje, když mu někdo z pódia naservíruje kompletně zkopírovaný kousek těchto uznávaných interpretů...
Občas se objevila na pódiu kapela snažící se o fůzi irské hudby s jiným stylem. Pokud ale někdo neumí zahrát pořádně jigový nebo reelový set a snaží se to dohánět rádoby jazzovými sóly uprostřed setu, výsledkem je zase jenom bída. Nehledě na to, že i tyhle kapely se několikrát uchýlily k vykrádání...
Na druhou stranu je třeba dodat taky něco optimistického - našly se výjimky. Nebylo jich sice moc, ale i tak to postačí ke spokojenosti jednoho náročného a neuvěřitelně rozmazleného posluchače. Co se týče škatulky ITM, stálo za to si poslechnout Goblin. U fúzí mě příjemně překvapili M3 (a to nejsem přímo fanouškem bretaňské hudby).
Je jenom škoda, že kapely tohoto typu jsou u nás skoro až v pozici undergroundu. Všímal jsem si toho při poslechu tuzemských pořadů na internetovém rádiu, v TV a všiml jsem si toho i na Keltování. Můžu jenom doufat, že se situace za nějaký čas změní k lepšímu. Do té doby nezbývá nic jiného než čekat. Nebo spíš poslouchat a hledat neprovařené kousky, znova poslouchat, učit se, pilovat, aranžovat...

neděle 12. června 2011

Tož tak...

Bylo načase konečně dodělat resty z minula (viz předchozí příspěvek). Vypadá to, že se článek o pražských sessionech stane na delší dobu předposledním článkem na blogu. Zkouškové v plném proudu, navíc se musím v červenci přestěhovat (a ještě úplně nevím kam)... je toho hodně. Z hudebního hlediska by měl nastávat čas hudebního útlumu. Aspoň to jsem si ještě nedávno myslel:-). Skutečnost je taková, že spoustu inspirace přichází v době, kdy to je nejméně vhodné. Např. během biflování nic neříkajících cizích pojmů, které normální jedinec stejně brzo zapomene. Stačí si jako kulisu pustit pár archivních nahrávek a... v porovnáním s jinými obdobími během roku to jde najednou nějak samo a tunesy do setu prostě samy od sebe pasují.
Abych nezapomněl, housle nemůžu nechat ladem i z jiného důvodu - 25. června hrajeme s kapelou v Lužné u Rakovníka. A když už se budeme trmácet takovou cestu, tak ať to naše didlideee stojí za to...