Grrr!

Tak jsem zjistil, že mi někdo ukradl během spaní jednu hodinu. A nejenom mě. Přijít na pachatele bude v dnešní době trochu problém. Kdysi dávno v tom měl prsty císařpán, pak Áda s knírkem, pokračovali v tom bodří soudruzi... Bohužel se tato rozmařilost vrtat do přírodou daného (nebo od přírody spočítaného) SEČ udržuje i nadále. Takže tu najednou máme zase Kyjevský čas, u nás přezdívaný SELČ. Budeme mít několik měsíců více světla, abychom se pak na podzim při návratu ze SELČ na SEČ mohli propadnout do ještě větší tmy. Tomu říkám výhra...
Pamatuju si, že jsem ještě docela nedávno přechod na letní čas tak trochu ignoroval. Nebo jsem byl jenom líný přetáčet si hodinky a přenastavovat si mobil? I to je možné:-). Raději jsem ke každému nezměněnému časovému údaji jednu hodinu v duchu připočítal. Tato lenost nebo tvrdohlavost mi občas pomohla udržet SEČ na hodinkách poměrně dlouhou dobu, třebaže jsem to nikdy nedotáhl až do konce. Že bych se o bojkot SELČ pokusil znovu? Budu o tom ještě přemýšlet...

Nové CD kapely Lúnasa!

Letos to vypadá na hotovou úrodu, co se týče nových alb od ostřílených hudebních veteránů. Ani Lúnasa, stálice irské muziky, není výjimkou - 6.4. se objeví na pultech jejich nové CD "La Núa" (=new day).
Od jejich posledního alba s názvem Sé uplynuly bezmála 4 roky. Za tu dobu vydali kompilaci The Story So Far..., kde skladbami ze všech předchozích alb (včetně nově nahraného Last Pint - Aibreann a setu Morning Nightcap) mapují úspěšnou jedenáctiletou kariéru kapely. Spolupracovali také na projektu The Leitrim Equation, který představuje hudební scénu hrabství Leitrim v severozápadním Irsku.
Co se dá očekávat od nového alba? Jejich rockové nasazení 90. let vzalo za své asi už odchodem dudáka Johna McSherryho, kytara Paula Meehana zní taktéž mnohem méně úderněji, než u jeho předchůdce Donogha Hennessyho... Přesto jejich předchozí album Sé nepostrádalo kouzlo a nešetřilo akustickou pohodou. Došlo samozřejmě i na svižnější kousky, ale Lúnasa jako by našla svůj manévrovací prostor mezi pomalejšími tempy. A zvolnit někdy není na škodu. Alespoň v případě Lúnasy se to vyplácí. Uvidíme, jakou cestou se vydá "La Núa"...

Odkazy:


Oficiální stránky
Lúnasa na MySpace (obsahuje jednu ukázku z nového alba)

A je po Patrickovi...

Muzika dohrála, dopily se poslední škopky, z lustrů se sundaly zelené a oranžové krepáky, ze stěn zmizely trojlístky a všichni tak nějak časem (v průběhu dalšího dne, někdy i později) vystřízlivěli. Oslavy Sv. Patricka, probíhající na různých místech skoro celý týden, jsou u konce. Těžko říct, jestli bohužel nebo bohudík, protože po jistých akcích bych se asi stěží odvážil říct něco v tom smyslu, že něco takového bych mohl dělat každý den. Ne, nemohl... Přiznávám se - po páteční session v HZK (udělal jsem si malý výlet do Prahy) jsem měl opravdu dost.
Přitom to začalo docela nevině. Přijel jsem do Prahy, po výstupu z metra se sešel s Markem Polednou a společně jsme vyrazili na session do James Joyce Irish pubu. Nikdo z nás nečekal kdovíjaké tunesové orgie - kapela To go bog é z Cavanu hrála v Praze poslední den, tak jsme byli připraveni i na to, že dohrají svůj gig (to krátké, ale stručné slovo se mi líbí čím dál víc:-)) a půjdou si po poctivě propařeném týdnu konečně odpočinout.
V James Joyce nebylo nijak narváno, bez problému jsme přisedli k muzikantskému stolu, pozdravil jsem Fánu dudáka a seznámil se postupně s cavanskými muzikanty. Únava už byla na některých sice znát (hlasivky to prostě schytají), ale hudba jako taková neskomírala, hrálo se pěkně svižně... Něco začali hrát cavanští, něco přišlo i od nás, zahráli jsme si myslím všichni. Když už se session chýlila ke konci, snad každý z nás doufal, že se bude pokračovat v HZK. Chlapi z Cavanu se dalším tunesům naštěstí vůbec nebránili.
Nějak se mi podařilo procpat ven z pubu (překvapivě to šlo a ven jsem se dostal se vším, co jsem měl s sebou uvnitř, tzn. housle + taška s karimatkou, spacákem, foťákem...). Pak už jsem jenom čekal, jak se situace vyvrbí. Za několik minut došlo na přesun - naskládali jsme se do dvou taxíků, projeli se noční Prahou a dojeli k cíli, který značila "pivní" cedule Černá hora. Nevím, jak ostatní, ale já osobně jsem si jízdu taxíkem užíval (kdoví jestli budu mít někdy možnost se takhle projet po Praze:-). A vůbec - dýchla na mě belfastská atmoška...


Jakmile celá taxíková výprava dorazila do HZK, bylo zřejmé, že se schyluje k další živelné session. Pestré nástrojové obsazení tomu taky napomáhalo - box, dudy, bouzouki, banjo flétny (min 2x), housle, bodhrány, kytary i trochu exotičtější cajon. Netřeba popisovat průběh celé session. Ve zkratce: tune, beer, tune, beer, tune, beer... a ke konci beer, tune, beer, tune (slow air:-)). Neobešlo se to bez návštěvy policejní hlídky, která nás naštěstí jen upozornila, že máme zavřít okna. Asi už bylo hodně pozdě... Občas se zdálo, že hraní pomalu končí, ale vždycky se našel nějaký aktivista a spustil další lavinu tunesů. Nejčastěji to byl někdo z cavanských muzikantů. Ti Irové jsou prostě blázni:-).
Hospodu jsme (překvapivě) opouštěli při plném denním světle... Já jsem se cítil jako zombie, celé moje tělo fungovalo v úsporném režimu. V devět jsem skočil na vlak a jel na další akci. Naštěstí jsem tam dorazil brzo, takže bylo poměrně hodně času, který jsem využil jak jinak než k odpočinku... Samozřejmě to zdaleka nestačilo, páteční HZK jsem pak dospával ještě pěkných pár dní.
Musím řict, že taková session mi dlouho chyběla. A taky doufám, že se s muzikanty z Cavanu zase potkám... pokud možno přímo v Co. Cavan:-).

Tune pro dnešek jako stvořený

Ale doufám, že se netýká jenom tohoto dne. Už by to snad mohlo vydržet...

X: 1
T: ???
M: 6/8
L: 1/8
R: jig
K: Dmaj
def edc|dAF BGE|DFA AFA|dgf ecA|
d2f edc|dAF GFE|DED AFA|B2c d3:|
|:~f3 afd|~g3 bge|fdf afd|c3 efg|
fef afd|~g3 bge|fga eag|fdc d3:|

Schválně neuvádím název jigu. Třeba si někdo ze čtenářů dá tu práci a najde jej sám:-). Anebo jej může samozřejmě identifikovat hned po prvním zahrání. Nejedná se totiž o nic komplikovaného. Ale kdo hledání názvů podle abc úryvku nikdy nezkusil, neví, o kolik zábavy přichází;-).
Kdyby se nikdo nenašel, tak to tam prostě za měsíc doplním sám... Didlideee!

A zas je tu kosa:-(

Tak jsem před několika dny plánoval, jak se o víkendu půjdu někam projít, začvachtat boty v tajícím sněhu, poslechnout si první jarní cvrlikání... A ejhle! Teploty zase v mínusu, začal znovu padat i ten bílý neřád. Takže jsem byl (překvapivě) zalezlý doma. Na druhou stranu mi zbylo mnoho času na to, abych si udělal pořádek v tunesech - naučit se ty, na které si už nějaký čas brousím zuby a oprášit ty, které mám někde uložené v paměti. Blíží se totiž Sv. Patrick, což znamená, že každý tune může přijít vhod.
Letošní Saint Paddy's bude už konečně trochu "oficiálnější". Po tomhle jsem mimochodem už minulý rok docela toužil. S kapelou Ceol Flies (jedná se o nový projekt Eoghana O' Reillyho) zahrajeme v Karviné, plus nějaký soukromý kšeftík, možná nějaká ta session. Stihnu si snad poslechnout i své kolegy z jiných kapel.
Do Patricka by se ale mohlo venku trochu oteplit. A více té zelené by taky neuškodilo... Myslím samozřejmě barvu okolní přírody, ne barvu něčeho, co by mě mohlo při delším pobytu na čerstvém vzduchu zahřát. Vzhledem k tomu, jak jsem poslední dobou "vyšel ze cviku" (nepočítám nutnou prevenci v podobě vitamínu S), asi bych z toho brzo zezelenal já...

TG4 v novém a s Donalem Lunnym

Hudební pořady na irské televizi TG4 sleduji pravidelně už nějaký ten pátek. Je to koneckonců jedna z mála stanic, kde vám po kliknutí na tlačítko play z oficiálních stránek nevyskočí hláška "Not available in your area".
Před pár dny jsem se dočkal příjemného překvapení - TG4 zlepšila kvalitu online vysílání. Žádné roztahané pixely (při zobrazení na celou plochu to prostě nebylo ideální), průměrný zvuk... Obraz je nyní krásně čistý (pro fullscreen přímo stvořený), zvuk se myslím taky změnil k lepšímu. Trochu rozpačitě působí rozdělení záznamů v archivu - každý hudební pořad je "rozseknutý" na dvě samostatné části. U online vysílání je totiž pořad (zhruba v polovině) přerušen reklamním vstupem. Archivovaný záznam je už ovšem skoro bez reklam...
Od února se objevil na TG4 i nový pořad - Lorg Lunny. Jak název napovídá, pořadem provází Donal Lunny, jeden z největších inovátorů irské hudby (osobně bych jej zařadil hned vedle Seana O' Riady). Stál u zrodu takových kapel, jako byl rockovou energií nabitý Bothy Band, bohatými melodickými linkami sršící Planxty, folk-rockově či jazzově orientované Moving Hearts nebo hvězdně obsazený Coolfin. Jak tak vidno, Donal neřekl v irské muzice poslední slovo a chystá nový hudební projekt. Cestuje po všech částech zeleného ostrova a vyhledává mladé talentované muzikanty do své další superskupiny. Rádce ve výběru talentů mu dělají známá hudební esa - Steve Cooney, Liz Doherty, Niall Vallely... Součástí projektu je i vynálezání perkusního nástroje, který má být "ušit" přímo na míru irské muzice. K tomu je samozřejmě potřeba spolupráce s předními výrobci nástrojů, Donal proto navštěvuje Seamuse O' Kanea. Seamusem vynalezený systém ladění (buben se ladí utahováním jediného šroubu) přijde určitě Donalovi vhod...
O pořadu se nedávno bouřlivě debatovalo na stránkách Thesession.org. Někteří účastníci diskuze neskrývali skepsi a zpochybňovali Lunnyho snažení přinést do irské tradiční muziky "fresh sound"... Potřebuje vůbec ITM čerstvý zvuk?
Je pravdou, že přívlastek fresh se dá přiřknout mnoha současným irským projektům. Stačí si poslechnout třeba Guidewires, Beogu... Může tedy přijít Donal Lunny s něčím novým, co doposud nikdo neslyšel? Kdoví... Necháme se překvapit.